pátek 11. března 2011

Chyba v mezilidské komunikaci

Jednou jsem takhle šel na autobusovou zastávku. Stál tam takovej kluk, měl délší hnědý vlasy, patku, seděl na kole. Chvíli jsem ho pozoroval a pak jsem si zapálil cígo. Ve chvíli kdy jsem vyfoukl první dým se ten kluk na mě trochu nelibě podíval a zamračil se. Zeptal jsem se ho, jestli nechce taky jednu. Zpočátku mě ignorovoal, ale pak odvětil: "Ne." I když šlo poznat, že si o mě myslí jakej jsem idiot, něco mi na něm přišlo vtipný, přišla mi vtipná představa toho jak bych ho pošťuchoval. Tak jsem pokračoval dál: "Mám tady i nějákou travičku, nechceš si se mnou dát brčko?" Tentokrát mě už ignoroval úplně. Místo toho si nasadil sluchátka a pustil si nějákou muziku na plný koule až jsem jí sám slyšel. Zaklepal jsem mu na rameno, trhl sebou a strhl si sluchátka: "Co po mě jako chceš, nechceš si radši všímat svýho?" vyjel na mě. "Tak chci jen pokecat ne, můžu ti třeba vypřávět o tom jak jsem se teď o vejkendu skvěle zhulil."
"No to je sice hezký, ale mě to absolutně nezajímá. Takový idioti jako ty mě totiž absolutně serou, idioti co si pálej cigára na autobusovejch zastávkách, to vaše hovno co si strkáte do huby, jednoho dne se totiž naseru a půjdu s motorovkou sem na zastávku vás všechny rozsekat na sračku, ty ... sráči!"
Trochu jsem se v duchu smál, ale taky mě přišlo líto, že mě ten týpek takhle rychle odsoudil. Já sám občas mám chuť takhle na někoho vyjet. Soucítil jsem s ním. A navíc ta motorovka, to je skvělej nápad když si to v duchu představím. Radši jsem si všímal svýho. Týpek se na bus vyjebal a vodjel pryč na svým kole.

Žádné komentáře:

Okomentovat